Aktuálně

Hejtmanka Jana Vildumetzová – hrobařka krajského středního školství
Hejtmanka Vildumetzová dělá vše pro to, aby se stala hrobařkou krajského středního školství. Zvolené silové řešení problémů v krajském středním školství na jednání Zastupitelstva Karlovarského kraje dne 1.11.2017, svolaného mimo řádný termín, byla podpásovka nejen pro mnohé krajské zastupitele, ale i pro většinu odborné a laické veřejnosti. Mnozí konečně pochopili, co to znamená řídit kraj jako firmu. Jak je vidět hejtmanka Vidlumetzová v uvádění tohoto hesla hnutí ANO do praxe, nezná bratra.
Pokud se hejtmanku nepodaří vyvést z tohoto aňáckého bludu, tak se u krajského středního školství stane i jeho skutečnou hrobařkou. Po neuvážených krocích a též silových rozhodnutí bývalého vedení kraje pod taktovkou ODS byla tehdejším radním pro školství Řezníčkem realizována nevratná opatření, jejímž vyústěním byla likvidace škol třeba v Královském Poříčí nebo v Abertamech. Kritizované megalomanské představy o velkých integrovaných školách s tisíci studenty, kteří do nich přejdou z menších středních škol, se nenaplnily a mnohé učebny zejí prázdnotou. ISŠTE Sokolov byla za stovky milionů přestavěna na kapacitu 1150 studentů, ale dlouhodobě na škole studuje něco málo přes 700 studentů a obdobně tato megalomanie postihla částečně i Střední průmyslovou školu v Ostrově. Chtělo by se zeptat: „Kde tehdy udělali krajští politici chybu?“. A odpověď by byla velmi prozaická, zapomněli do svých plánů sociálního inženýrství zapracovat potřebu kvality vzdělávání a už se vůbec nezabývali lidským a sociálním rozměrem celého procesu. A jak je aktuálně vidět, tak nová garnitura krajského vedení v čele s hejtmankou Vildumetzovou a radním pro školství Bradáčem v tom hodlají pokračovat. Takže jaké můžeme očekávat jejich další kroky ve vykořeňování venkovského prostoru Karlovarského kraje. Paradoxně největším problémem karlovarského středního školství jsou krajská gymnázia, ale na ty se zatím sahat nebude, ty budou úpravy čekat až ve druhém kole, protože by to jinak vyvolalo velké vášně a jistě by to zvedlo nemalou vlnu odporu a toho se vedení kraje zatím očividně velmi obává. A tak se z těchto zištných důvodů radní nejdříve zaměřili na likvidaci menších škol, jako jsou v Toužimi, Dalovicích, Horním Slavkově, Nejdku a Lokti. Paradoxně tyto menší školy vytvářejí pro studenty o hodně lepší prostředí pro studium s lepšími možnostmi přijímat vědění mnohdy až v rodinném prostředí, což ve velkých více anonymních školách v podstatě není realizovatelné. Představy radního Bradáče o dojíždění studentů do vzdálenějších škol, jsou též naprosto mylné a svědčí o jeho naprosto amatérském přístupu k této problematice. O tom svědčí i skutečnost, že se vůbec nezabývá socioekonomickými záležitostmi, které mnohdy rozhodují o tom, co bude mladý člověk v životě dělat po dokončení základní školy.
Karlovarský kraj „dokázal“ za svou 17-letou historii být už dnes jako poslední v republice téměř ve všech ukazatelích vzdělanosti. Cesta Řezníčků, Bradáčů a jim podobných není jen cestou do slepé uličky, je to cesta do pekla, na jejíž pouť si však berou i naše mladé spoluobčany. Pojďme se tomu postavit a přesvědčit krajské zastupitele o nesprávnosti této cesty. Není přece možné, aby se její podporovatelé jako jsou zastupitelé za KSČM a ODS nepoučili z chybných krajských rozhodnutí v minulosti. Osobním zklamáním je potom mé zjištění, co až jsou radní Pirátské strany a HNHRM schopni tolerovat za to, že budou i nadále zasedat v Radě Karlovarského kraje.

Jan Horník, zastupitel Karlovarského kraje