Aktuálně

Senátor Jan Horník připravil dva pozměňovací návrhy ke změně zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který bude na plénu Senátu projednáván 18.1.2017.

Pozměňovací návrhy senátora Jana Horníka

 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

ve znění pozdějších předpisů

 (senátní tisk č. 25)

1. V čl. I bodu 1 v § 16 odst. 1 písmenu l), a m), a v § 17 odst. 2 za slovo „základních“ vložit slova „a ostatních“, slova „obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy české republiky,“ vypustit, a slova „při plnění jejich úkolů“ nahradit slovy „ , pokud je to nezbytné pro plnění jejich úkolů“.

2. V čl. I bodu 8 v § 40 odstavec 5 vypustit.

Následující odstavce 6 a 7 označit jako odstavce 5 a 6.

Odůvodnění k pozměňovacím návrhům ST 25

 § 16 a § 17

Ustanovení § 16 a § 17 novelizovaného zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je třeba vnímat v kontextu již platné legislativy, konkrétně zákona č. 239/2000 Sb.o integrovaném záchranném systému, v němž jsou v § 4 v bodech (1) a (2) uvedeny základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému viz:

(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,3) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.

(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).

Z důvodů, aby v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v § 16 a § 17 nedocházelo k dublování zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a aby bylo jasně dáno, kdo má výjimku vjezdu a setrvání vozidel a vstupu do chráněných území, tak je třeba, aby se dle zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému za slovo „základních“ doplnilo podle tohoto zákona pouze spojení „a ostatních“, což bude automaticky v zákoně č. 114/1992 Sb. platit např. jak pro Horskou službu ČR, tak pro nadbytečně uvedené složky pod slovním spojení „obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky“ a proto se tyto z novely zákona č. 114/1992 Sb. vypouštějí.

V § 16 a § 17 novelizovaného zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny musí být jasně definována výjimka vjezdu a setrvání vozidel a vstupu do chráněných území tak, aby se v něm „našli“ všichni ti, kteří zajišťují po všech stránkách správu daného území a to nejenom v krizových situacích.

§ 40

Velká novela zákona 114/1992Sb. se sice týká hlavně národních parků, ale týká se i některých dalších oblastí, jako např. postupu vyhlašování nových chráněných území.

V dnešní době se již drtivá většina přírodě velmi blízkých území (divočiny) nachází pod nějakou formou ochrany přírody. Nově vyhlašovaná území jsou již převážně výsledkem dosavadního lidského hospodaření a je proti smyslu ochrany přírody v těchto územích jakkoli omezovat stávající hospodaření. Dle argumentace zástupců MŽP jsou vlastníci pozemků vlastně jakýsi „bandité“, kteří v okamžiku zveřejnění záměru vyhlášení chráněného území své pozemky úmyslně zničí, aby vyloučili jejich ochranu. Tento argument je krajně spekulativní a nepřijatelný.

Znění tohoto odstavce se zdá bohulibé, v praxi by však znamenalo shodná nebo ještě tvrdší omezení, než v režimu připravovaného chráněného území a to pouze na základě návrhu, tedy bez řádného projednání a ještě před případným vyhlášením. Vlastník pozemků by mohl být ze strany ČIŽP libovolně postihován za řádné hospodaření pouze na základě posouzení úředníka, že ta která činnost mění dochované prostředí, což je dle zkušeností s úředníky ČIŽP z terénu každá činnost.

Tento odstavec 5 § 40 jde proti listině práv a svobod, protože vlastník může být omezován pouze ve veřejném zájmu a za úplatu, návrh na vyhlášení bez řádného projednání a vyhlášení ještě není deklarovaným veřejným zájmem a nárok na úplatu tedy náhradu dle § 58 zákona 114/1992 Sb., by vlastník pozemku před vyhlášením chráněného území také velmi těžko vymáhal.

Zpracováno ve spolupráci s senátní legislativou v Božím Daru dne 10.1.2017

Jan Horník